Okolí a gothika

18. března 2011 v 8:35 | Tammy
Okolí a gothika

Autor: Tammy
________________________________


Všichni, kdo chodí nějak neobvykle oblečení, ať už gothici, metalisti, punkeři nebo ostatní to určitě znají - více či méně nápadné pohledy, šeptání za zády, nevěřícný úžas nebo pohoršení. Někteří si dokonce dovolují pokřikovat a nahlas nadávat.
Proč vlastně? Co je vede k takové netoleranci?
Samotným vzhledem to asi nebude. Ikdyž většina lidí nemá ráda všechno co se liší, hip-hopeři, bárbíny a podobné existence jim připadají normální. Tak normální, že se za nimi ani neotočí. Jsou to u nás vcelku běžné styly ošacení. Gothika a metal jsou ale na tom hůř. Já osobně když jdu po ulici potkám za celý den tak 5-6 hoperů a jen 2 metalisty. Gothici? Ti jsou většinou spíše zvláštností snad proto, že buď u nás ve městě nebydlí (a to je Ostrava velká, takže bych se divila) a nebo proto, že nemají odvahu. Já ostatně také ne, většinou se tak spokojím jenom s obyčejnými černými věcmi.
Za život jsem gothiků naživo viděla asi 5. Jednoho kluka a 4 holky. Velmi ubohá kalkulace, musím říct.
Shrnu to - lidé gothiku nepřijímají ze dvou důvodů. První je její nezvyklost a druhá - mylné informace.



Skoro každý, kdo chce, si už dokáže díky některým blogům zjistit správné informace, ale ti ostatní, kteří se o tuhle problematiku nezajímají, prostě nic nevědí. Všeobecně se považuje za definici gothů tahle otřepaná věta: Bledí lidé v černém, kteří jsou neustále v depresi, milují krev a smrt a jsou satanisti.
Kvůli takovým bludům pak snášíme ty urážky a pohoršené pohledy.
Jsou gothici, kteří jsou satansiti, jsou takoví, které smrt fascinuje. Možná většina, ale to neznamená, že půjdeme a někoho zabijeme, protože je to fascinující podívaná. To je hloupost. Vy taky máte rádi maso a nikdo se nebojí, že půjdete po ulici a schlamstnete holuba. Navíc - každá ves, jiný pes a jestli je někde různorodost, pak v gothice.
Ovšem tohle už se tady omílalo dokola mnohokrát, já se teď zaměřím jen na ty reakce, důvody už máme.
Jak jsem už psala, většinou chodím docela nenápadně, spíše jako metalistka, protože je to pořád o něco obvyklejší. I tak si občas vysloužím nějaké to pokřikování od ostatních. Na základce na mě pokřikovali: Metalistkoo! Což mi zase tak nevadilo, vždyť je to svým způsobem pravda. Pak na mě i chrčeli, asi napodobování chrapláku. Fajn, to už bylo spíš k smíchu :) Zatím mi nikdo nic neudělal, až na ty kecy, což je bod pro mě, protože jsou i takoví přehnaně nesnášenliví, co jiného klidně zmlátí.
Jen jednou jsem si tak vyšla hodně neobvykle - natáhla jsem na sebe síťované punčochy, černo-červenou sukni, šněrovací kozačky a nové saténové tílko se šněrováním. Teprve tehdy jsem si užila pořádné reakce, jaké jsem nezažila nikdy předtím. Jela jsem do knihovny s kamarádkou, pěkně do centra. V tramvaji to byla vážně zábava. Důchodcům málem vypadly oči z důlků, jak je na mě valili, dospělí mě ignorovali, až na pár kradmých pohledů a puberťáci - no, ti si "nenápadně" šeptali.
Párkrát jsem od nějaké té partičky slyšela řeči stylu:
To je nějaký emo né?
Né, tyvole, to bude gotik!
Alespoň slečna knihovnice byla velmi vychovaná, usmívala se a žádnými předsudky zřejmě netrpěla.
Krom toho, ani já se nezapoměla usmívat. Nebudu přece podporovat ty řeči o tom, jak se gothici nikdy nesmějí :) To kdybyste mě viděli dneska v angličtině...
Jednou jsem si do školy vyrazila jen v těch punčocháčích, normálním černém tričku a sukni. Dějepisářka, která šla po chodbě málem narazila do stěny. To byla nááádherná podívaná.
S rodiči to tak horké nebylo, snad proto, že chodím ještě docela nudně oblečená a nemaluju se. Z lenosti.
Začínalo to typickým: Musíš mít všechno černé?
Sundej si ty rukavice.
V létě kozačky nosit nebudeš!!!
A skončilo: Ježiš, vem si co chceš, mě je to jedno.
Rodiče to hold časem vzdávají...a já jsem hodně tvrdohlavá.
Teď si ten černý čtvrt až půlrok ještě užiju a pak už se asi žádných reakcí nedočkám. Ale to nevadí, nějakých těch výstředních věcí sem tam se stějně nevzdám. Tak si říkám, že třeba založím nové gothic odvětví. Budu první colorgoth!
Neodolala jsem :D
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 moi-personne moi-personne | Web | 18. března 2011 v 21:46 | Reagovat

Já pořád poslouchám tohle reptání a nemůžu to vydržet :D. Když někdo chce chodit výstředně oblékaný(a je úplně jedno jestli celý v černé, v růžové nebo jako kovboj :D), musí počítat s blbými kecy. Úmyslem přece je vybočovat z normálu a ty řeči jen potvrzují, že se vám to úspěšně daří ;). Já si po pěti letech zvykla tak, že si většiny reakcí ani nevšimnu, spíš si toho všímá mamka, když mě někam doprovází, to pak pořád slyším: "támhlety lidi na tebe koukaj a určitě si povídaj o tobě!" a kupodivu ji to pohoršuje víc než mě :D. A rodiče jsou také v pohodě, naopak, každou chvíli mi koupí tuhle koženou bundu, támhle korzet, semhle platformy :D. Prostě to chce jen ukázat, že to myslíte vážně a není to jen půlroční poblouznění a na ulici si vykračovat hrdě a nenechat se zvyklat kecy, berte to jako kompliment, nějaké holky v džínách a s culíkem by se v životě nikdo nevšiml ;).

2 Tammy Tammy | Web | 19. března 2011 v 9:28 | Reagovat

[1]: Vybočovat z řady můžu i názory, oblečení beru spíše jako sebevyjádření než k přitahování pozornosti. Ano, počítám s tím, že se na mě lidé koukají, ale jsem introvert a nesnáším, když jsem středem pozornosti. Snažím se s tím bojovat, říkat si, že na těch kecech cizích lidí nezáleží, ale člověk sám sebe jen tak snadno nepřemůže. Docela ti závidím, že se ti podařilo si na to zvyknout :D U mě už je to teď celkem jedno :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama