Mé gothické začátky

1. srpna 2010 v 10:22
Mé gothické začátky

Autor: Meluzína
________________________________

Rozhodla jsem se, že se s vámi také podělím o své gothické začátky:-).
Už odmala jsem měla ráda pohádky, jež byly alespoň trochu morbidní. Ať už o přidušeném kohoutkovi a a slepičce a nebo o lidechžroucím Otesánkovi. Na první pohled se může zdát, že to s Gothikou moc nesouvísí, ale nelibujeme si přece ve věcech, které se na první pohled mohou zdát někomu až odpudivé? Nezastávám však názor, že se člověk gothikem rodí, to aby nedošlo k nějakým omylům!

Vždycky jsem se také raději stylizovala do tmavých barev a cítila se dobře na hřbitovech, i když o tomhle Gothika až tak není. Ale tohle jsou opravdu jen malé záblesky mé nynější úplné podoby.
Až asi víc než před půl rokem jsem se rozešla s přítelem. Nebyla jsem až tak smutná, spíše zraněná a z takových stavů mě dostává ven jedině psaní něčeho a hudba. Takže jsem psala a psala, ale když jsem si chtěla poslechnout nějakou z mých starých oblíbených písniček, nemohla jsem, jelikož mi až přílíš připomínaly jeho. Začala jsem tedy hledat písničky nové, neoposlouchané. Do uší mě hned praštili Blutengel (ti úplně první) Bauhaus, The Cure, Cruxshadows, L ame Imortelle,Lacrimosa, Faith and The Muse.... Hledala jsem dál a dál, až jsem se dobrala ke zjištění, že tato hudba patří k jakési subkultuře jménem Gothická. Hlavně díky blogu lumenn.blog.cz jsem se dozvěděla, co jsou o ní mýty a co je pravda, Tak jsem se také postupně do gothiky začala i stylizovat. Bojovala jsem ze začátku s kritikou okolí, s urážkami a hloupými otázkami, ale ty teď už vymizely a nebo jsem je začala úplně ignorovat. Dělám si srandu z lidí, kolem kterýchž procházím a kterým z mého vzhledu mohou vypadnout oči (a není to z toho, že bych jim přišla okouzlující :- D). Takže chodím světem s mp4 narvanou hudbou, ze které mívám někdy i husí kůži, jak se mi líbí, v oblečení, ve kterém se cítím dobře a s nezbytným zápisníkem, do kterého zapisuji své básně. Je jen škoda, že v mém okolí se další gothici nevyskytují. Ale ráda jsem si ponechala své staré přátele, kterým moje černá,černá a zase černá image nevadí a respektují i mé často melancholické nálady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama